SMITH, Colleen, Allan D MARKS a Michael LIEBERMAN. Jde o fenomén, který nastává při dlouhodobě zvýšené koncentraci hormonů ve tkáni. receptory nebo probíhají nereceptorovým mechanismem. Znamená, že daná látka vyvolá změny, které jsou v organismu jedinečné a které nevyvolá žádná jiná endogenní látka. Existuje celá řada plazmatických molekul, které plní roli specifických přenašečů pro určitý hormon (transkortin, sex hormone-binding globulin), současně se na transportu podílejí i nespecifické plazmatické proteiny jako například albumin. Nalezeno v knize – Stránka 64Představitelem serin/treoninových kináz je intracelulární protein mTOR (mammalian target of rapamycin). V současnosti je známo přibližně 90 tyrozinkináz. Rozdělují se následovně: • receptorové – v intracelulární doméně receptoru (např. Z uvedeného textu vyplývá, že se jedná o látky velmi různorodé. V nepřítomnosti hormonu je vazebné místo receptoru pro specifickou oblast DNA maskováno proteinem, se kterým je receptor spojen. Žlázy s vnitřní sekrecí ovlivňují funkce cílových tkání prostřednictvím působků, které sekretují do krve a které jsou cirkulací unášeny na velké vzdálenosti. suprarenalis), která je vlastně zvláštním sympatickým gangliem. 3) PDE III inhibitory Fosfodiesteráza je enzym, který reguluje intracelulární koncentraci cyklického adenosinmonofosfátu (cAMP) a cyklického guanosin-monofosfátu (cGMP), látek, které slouží jako intracelulární druzí poslové a regulují funkci proteinkinázy. Obrázek 1.5. Adrenalin a noradrenalin se vážou na tzv. Receptory pro některé hormony (např. Transportérem obvykle rozumíme protein, který tvoří s hormonem komplex na principu nekovalentních interakcí. Receptor vitamínu D (vitamín D) 1.3. muskarinové acetylcholinové receptory (acetylcholin a např. Nalezeno v knize – Stránka 257Receptory tyrosinkinázy (RTK) jsou transmembránové proteiny skládající se z části extracelulární, transmembránové a intracelulární. Extracelulární část vytváří receptor pro specifický ligand a část intracelulární je nositelem ... Pouze dřeň nadledvin obsahuje všechny 4 enzymy nezbytné pro tvorbu všech katecholaminů. Mechanizmus přenosu signálu do buňky.Receptory spojené s G proteiny, receptory spřažené s iontovými kanály, receptory s enzymovou aktivitou, intracelulární receptory.Intracelulární signalizace vápníkem. Nalezeno v knize – Stránka 193Jejich mechanizmus spocívá v regulaci proteinové syntézy vazbou na intracelulární receptory, které ovlivñují transkripci rady genu (uvádí se, ze az 1 % genu mûze byt ovlivnëno glukokortikoidy v rûznych bunëcnych typech). Každý živý organismus musí komunikovat s ostatními jedinci svého druhu. Ta má za následek uvolnění proteinu z receptoru a tím demaskování vazebného místa pro specifickou oblast DNA. Působení COMT vyvolá methylaci hydroxylové skupiny na benzenovém jádru. Navázání příslušného hormonu na vazebné místo receptoru pro hormon navodí konformační změnu receptoru. proteiny, receptory s vlastní nebo spřaženou enzymovou aktivitou), Na,K-ATPasa – receptor pro kardioaktivní glykosidy, intracelulární efektory hormonální akce, druzí poslové, neuromodulátory a alosterické efekty na úrovni receptorů, heterogenita receptorů „cyklické změny sekrece hormonů”. Rozlišujeme tři typy receptorů: Jsou to nejčastěji proteiny zavzaté do cytoplazmatické membrány, které nesou vazebná místa pro proteiny, peptidy nebo katecholaminy. Zpracování genetické informace. Hormony této skupiny vznikají ve dřeni nadledvin a štítné žláze. Například hypotalamický hormon kortikoliberin (CRH) stimuluje pouze kortikotropy adenohypofýzy. Výsledkem aktivace receptoru (respektive následné disociace) je monomer alfa a heterodimer beta-gama. Receptory spojené s G-proteiny (druhý posel, dráha cyklického AMP, dráha fosfolipázy C, vápenaté ionty a kalmodulin). Dobrým příkladem je sekrece růstového hormonu, která dosahuje svého maxima během časných fází spánku, ale během jeho průběhu se opět vrací na udržovací hladinu. Transdukce sice může probíhat pouze v jednom kroku, častěji však zahrnuje posloupnost změn v řadě molekul. Zde je balen do jednotlivých sekrečních vezikul, ve kterých jsou přítomny aktivní enzymy štěpící prohormon na účinný hormon a inaktivní fragment. Existuje několik mechanismů, které se na této regulaci podílejí: Je základním kontrolním mechanismem. Tyto receptory mívají také označení 7TM, protože mají 7 transmembránových domén. DAG v cytoplazmě spolu s kalciem aktivuje proteinkinázu C (PKC), což vede k aktivaci další kaskády kináz. Vytváří se tak dráha transdukce signálu. Mravenci během pohybu za sebou zanechávají feromonovou stopu tak, aby je kterýkoliv jiný člen Nalezeno v knize – Stránka 398Malé lipofilnísignální molekuly (vlevo) mohou vstoupit do buňky a vázat se na intracelulární receptory. Jde větÅ¡inou o transkripční faktory řízené ligandy (str. 418). Komponenty přenosového signálního řetězce jsou spolu mnohonásobně ... Ten má sice výrazně nižší afinitu k transportovaným hormonům než jejich specifický přenašeč, zato je ale v plazmě zastoupen ve vysokých koncentracích. Vybavení buněk membránovými receptory u různých organismů se, Jsou to bílkovinné látky, které jsou rozmístěny. Olfaktor receptory (pro vnímání vůně) Opioidové receptory ( Opioid) Rhodopsin (a fotoreceptor) Sekretin receptory (Sekretin) Serotonin receptory, vyjma typu-3 ( Serotonin, také známý jako 5-Hydroxytryptamin nebo 5-HT) Somatostatin receptory ( Somatostatin) Calcium-sensing receptor ( Vápník) a mnoho dalších …. Receptory spojené s trimerními G proteiny Receptory mající enzymatickou aktivitu Intracelulární receptory. Oxid dusnatý a přímá aktivace intracelulárního enzymu. Podle místa vzniku se dají poruchy rozdělit na: 1) Primární (periferní) poruchy – při postižení periferní žlázy, 2) Sekundární (centrální) poruchy – při postižení nadřazené žlázy, Autoři podkapitoly: Patrik Maďa a Josef Fontana, Jejich syntézu nelze jednoduše shrnout, je totiž založena na, . Retinoid recepto… Progesterone receptor 1.2. Jejich cílem může být pouze specifická populace buněk. (v závorce je zpravidla uveden ligand): . Nalezeno v knize – Stránka 26Průnik nebo vazbu signálních molekul zaznamenávají intracelulární receptory. Buňka reaguje na signál předem naprogramovaným způsobem, kupříkladu se rozdělí. Citlivost tkání na určitý morfogen je časově i prostorově omezena. Díky vlastnímu autonomnímu dohledu nad metabolismem receptorů může buňka zasahovat do samotné endokrinní regulace, a to dvěma způsoby na základě počtu vystavených receptorů: Pokud se dlouhodobě sníží koncentrace hormonu v určité tkáni, která je na něj citlivá, jsou její buňky schopny syntetizovat více receptorů a vystavit je na své membráně. Tyto impulzy vedou k sekreci acetylcholinu pregangliovými neurony, které inervují dřeň nadledviny[1]. Podstatné je, že komplex hormon-přenašeč tvoří relativně velkou molekulu, která nemůže kapilárním řečištěm difundovat k cílovým tkáním. HRE oblasti (hormon-responding element), jež nejsou ničím jiným než promotorovými sekvencemi. vodní bilanci) nebo vyvolat komplexní změny v růstu a vývoji organismu, případně být příčinou změn nálad. hormony, antigeny nebo adhezivní partnery. INTRACELULÁRNÍ receptory pro PAMPs i DAMPs (např. tyroxin, steroidní hormony) pronikají cytoplazmatickou membránou přímo (nikoliv zprostředkovaně přes membránové receptory). Speciální témata Rozdíl spočívá v tom, že se již nacházejí preformované v jádře, a není proto zapotřebí transportu aktivovaného receptoru jaderným přenašečem. Takto například pokles glykemie inhibuje postprandiální sekreci insulinu nebo dosažení dostatečné plazmatické koncentrace kortizolu a kortikosteronu inhibuje sekreci adrenokortikotropního hormonu (ACTH) z adenohypofýzy. Aby hormon dosáhl svého specifického účinku, je nutná přítomnost receptorů na buňkách cílové tkáně. Nalezeno v knize – Stránka 66JAK je enzym (Janusova kináza) vázaný na vnitřní straně buněčné membrány k intracelulární části receptorů pro cytokiny. Jsouli receptory neobsazeny, je JAK neaktivní. Po obsazení většího počtu receptorů cytokinovými molekulami se ... Dopamin se váže na dopaminové receptory, které jsou úzce příbuzné s adrenergními receptory. Účinek těchto léčiv je dán receptorovým mechanismem, tedy specifickou interakcí s biologickými systémy (receptory) = REEPTOROVÝ MECHANISMUS. Nalezeno v knize – Stránka 188Jsou složeny ze tří strukturálních jednotek – extracelulární, transmem- bránové a intracelulární. Extracelulární část receptorů NPR-A a NPR-B je složena přibližně ze 450 aminoky- selin a odpovídá ... Nalezeno v knize – Stránka 44Intracelulární část ční z vnitřní strany plazmatické membrány do cytoplazmy neuronu. Látka, která se váže na receptor, se obecně označuje jako ligand, nebo také mediátor či signální molekula. Platí přitom, že jeden mediátor se může ... Nalezeno v knize – Stránka 71Přivazbě ligandu s přísluÅ¡ným epitopem receptoru (extracelulární doména) dojde k jeho aktivaci za vzniku dimeru s jiným receptorem rodiny HER. Vznikem dimeru dojde k autofosforylaci tyrozinkinázové domény receptoru (intracelulární ... Intracelulární receptory (např. Tato změna vede k disociaci heterotrimeru. Metabotropické receptory, párové k G-proteinům, ovlivňují buňku nepřímo, pomocí enzymů kontrolujících iontové kanály. Jsou funkčně velmi podobné receptorům cytoplazmatickým. Dá se však říci, že v neuronech se produkuje dopamin nebo noradrenalin, zatímco hlavním produktem dřeně nadledvin je adrenalin. pro steroidní a thyroidní hormony). β-adrenergní receptory aktivují adenylátcyklázu prostřednictvím Gs proteinu a dojde ke zvýšení intracelulární koncentrace cAMP. Receptory umístěné na buněčné membráně přijímají signál a převádějí se na intracelulární signál. Otevřený kanál totiž umožní migraci náboje napříč membránou. Příklady. Intracelulární signální kaskáda zahrnuje mnoho složek a k jejich modifikacím dochází pomocí enzymů. Jsou odvozeny od tyrosin. Uvažovat lze i porod, kde podobnou vazbu vidíme mezi stahy dělohy a vyplavováním oxytocinu. Základní úlohou všech orgánových systémů lidského těla je udržování homeostázy. Nalezeno v knize – Stránka 13617ß-estradiol je přirozený ovariální estrogen, který je po vazbě na specifické intracelulární receptory translokován do jádra, kde stimuluje transkripci přísluÅ¡ných genů a proteosyntézu. Má výrazné proliferační účinky na ... Vzniknou tak vázaná a volná frakce vzájemně v dynamické rovnováze. intracelulární (cytoplazm./jaderné) receptory plazmatický polo čas hodiny a ž dny minuty transportní proteiny ano většinou ne skladovány ne většinou ano v bu ňce rozpustné (polárníhormony) malá (nepolárníhormony) rozpustnost ve vod ě katecholaminy peptidy proteiny steroidy kalcitriol jodthyroniny skupina hormon ů Doména pro vazbu hormonu – na tuto doménu se váže hormon . Ionotropní receptory obsahující centrální kanál . Přítomnost transportního systému nabízí organismu další cestu, jak ovlivnit okamžitou koncentraci volné frakce, a tím i regulovat účinek hormonu: Zvýší celkovou koncentraci hormonu a tím i volné frakce. Dá se ale říci, že jako základní substrát těchto syntéz figuruje samotný, VII. Jsou syntetizovány ve folikulárních buňkách štítné žlázy. Obecné mechanismy účinku hormonů a neurotransmiterů. Ten nese čtyři vazebná místa pro Ca2+, a pokud jsou alespoň tři z nich zaplněna, změní svou konformaci a váže se na tzv. Ta pak přeměňuje fosfatidylinositol bisfosfát (PIP2) přítomný v cytoplazmatické membráně na inositol trifosfát (IP3) a diacylglycerol (DAG). IP3 mobilizuje zásoby ionizovaného kalcia z endoplazmatického retikula (a částečně z mitochondrií), které pak spouští kalcium-kalmodulinovou kaskádu. https://www.orion.sci.muni.cz/cs/studium/pozadavky-k-szz-analyticka-biochemie.html Samotné ionizované kalcium, respektive nárůst jeho koncentrace, totiž spouští vlastní kalcium-kalmodulinový systém. Nakonec – po mnoha přepojeních v intracelulární kaskádě – dojde k ovlivnění specifických funkcí cílové tkáně. Jejich počet navíc není konstantní. Dojde tak ke zvýšení denzity receptorů a tím senzitivizaci buňky. Nalezeno v knize – Stránka 454 Obr. 4.8 Obecné schéma receptorů spřažených s proteinem G Receptor sestává ze sedmi propojených domén uložených v plazmatické ... M – membrána, IC – intracelulární doména, která končí karboxy- lovou skupinou Receptory beta1, beta2, ... Nebo právě naopak mohou ovlivnit většinu buněk v těle, tak jak to vidíme u hormonu štítné žlázy tyroxinu. (např. Nalezeno v knize – Stránka 55Jejich tři tyrosinkinasové receptory jsou označovány písmeny (TRKA, TRKB, TRKC) a větÅ¡inou se na ně váže jen určitý ... neurální trubice Notch protein – je transmembránový receptor, který má intracelulární a extracelulární doménu. Tato fáze může probíhat u některých signálů v plazmatické membráně, zatímco jiné signály jsou po vazbě na receptory internalizovány endocytózou a působí až uvnitř buňky. Amplifikace Membránové a intracelulární receptory Interakce komplexu hormon- receptor s hormonsenzitivním elementem DNA Nepolární signální molekula navázaná na transportní protein plazmy Intracelulární receptor Biologická odpověď (účinek pomalejší, ať již časný nebo pozdní) Polární signální molekula Biologická odpověď (rychlý účinek) Transdukce signálu Membránový … Nalezeno v knize – Stránka 49Nejvëtsi pocet receptora v organismu vûbec, a tudíz i mezi skupinou membrá- novych receptora, ... N-konec se nachází extracelulârnë, C-konec intracelulârnë; z toho plyne, ze receptor má tri extracelulární a tri intracelu- lární klicky ... Tento jev mění aktivitu cAMP-dependentních protein kináz (v závislosti na kináze ji může jak aktivovat, tak inaktivovat), a spouští tak složitou signalizační kaskádu. Iniciálním substrátem je tyrozin, který Interní receptory nebo intracelulární receptory jsou receptorové proteiny, které se nacházejí v buňce v cytoplazmě. Mechanismy přenosu signálu do buňky, receptory spojené s trimerními G proteiny, receptory spřažené s iontovými kanály, receptory s enzymovou aktivitou, intracelulární receptory. Příjem signálu a předání informace dalšímu příjemci je vázáno na kvartetní konformaci receptoru a její změnu. Stránka byla naposledy změněna 22. Ionotropní receptory obsahující centrální kanál . Nalezeno v knize – Stránka 66Vazba inzulinu na extracelulární vazebné místo vyvolá na intracelulární čás- ti molekuly receptoru tyrozinkinázovou akti- vitu. Fosforylace proteinu pak vyvolá změny buněčné funkce. – Také receptory pro růstový hormon patří do skupiny ... Mineralokortikoid receptor (mineralokortikoidy) 2. Tyto receptory reagují na ligandy, které vstupují do buňky přes buněčnou membránu. CRH je zpětnovazebně inhibován zvýšenou hladinou kortizolu a kortikosteronu v krvi. https://cs.strephonsays.com/internal-receptors-and-cell-surface-receptors-11462 Nalezeno v knize – Stránka 687... LDL cestou specifických LDL-receptorů (LDL-R, apoB/E receptor) probíhá pomalu a vstup LDL do buňky a intracelulární ... Cholesterol vychytaný přes zametací receptory [SR-A, SR-B1, CD36 a další, jako je lektin-like OxLDL receptor1 ... Nalezeno v knize – Stránka 19Typy protoonkogenů Růstové faktory Růstové faktory jsou polypeptidy, jejichž vazbou na receptor dochází k aktivaci intracelulární transdukce (přenosu signálu uvnitř buňky). Mutace genů růstových faktorů má za následek poruÅ¡ení ... * Intracelulární receptory Receptory pro steroidní a thyroidální hormony - hormon je nepolární, proniká membránou - v cytoplasmě nebo v jádře se váže na receptor - komplex hormon - receptor působí na DNA a indukuje syntézu specifických proteinů * Komunikace mezi buňkami. Tyto hormony následně zpětnou vazbou tlumí sekreci jak TSH, tak i TRH. Nalezeno v knize – Stránka 257Receptory tyrosinkinázy (RTK) jsou transmembránové proteiny skládající se z části extracelulární, transmembránové a intracelulární. Extracelulární část vytváří receptor pro specifický ligand a část intracelulární je nositelem ... Intracelulární signální kaskáda zahrnuje mnoho složek a k jejich modifikacím dochází pomocí enzymů. Signál prochází informačním procesem, který zahrnuje tři stupně: Příjem signálu začíná jeho rozpoznáním a následnou interakcí receptoru se signálem. Tyto hormony je možné skladovat v sekrečních vezikulech (podobně jako proteiny a peptidy) a v případě adekvátního stimulu pouze vylít preformované hormony prostřednictvím exocytózy do cirkulace. Liší se však i u různě diferencovaných buněk téhož organizmu. Podjednotka alfa má GTPázovou aktivitu, takže po určitém časovém intervalu dojde k rozštěpení GTP na GDP a anorganický fosfát. Schéma účinku membránových receptorů a hormonů (převzato z webových stránek www.steroidal.com , upraveno). V biochemii je receptor bílkovina umístěná na cytoplazmatické membráně nebo v cytoplazmě či v buněčném jádře, která se váže na specifické molekuly , jako jsou neurotransmitery, hormony nebo ostatní látky, a spouští buněčnou odezvu na tyto ligandy. Intracelulární receptory jsou ty, které se nacházejí uvnitř buňky a zahrnují cytoplazmatické receptory a jaderné receptory. Prokaryotní buňka - struktura a funkce; výživa bakterií, růst a množení bakterií, úloha bakterií v přírodě. 3. Transdukce má za cíl převést signál do takové podoby, aby byl schopen vyvolat odpovídající buněčnou odpověď. Celý proces probíhá tak, že aktivované hormon-receptor komplexy homodimerizují a vzájemně si fosforylují některé aminokyseliny (nejčastěji tyrosin nebo serin). • Pro vyvolání účinku se musí většina léčiv v organismu navázat na svého reakčního partnera. Kromě toho jsou jaderné receptory také přítomny v buněčném jádru. DNA-vazebná doména – doména kterou se receptor váže k DNA (má strukturu zinkového prstu) 3. Na těchto příkladech vidíme, že kontrolní proměnou je často ta, která je sama regulována. Membránový receptor EGF se skládá z části (domény) extracelulární, transmembránové a intracelulární. Buněčné receptory slouží k příjmu informací z okolí v podobě různých signálu (chemických, mechanických, světelných apod.). To, kde je receptor umístěn, závisí na charakteru hormonu. Pro degradaci katecholaminů jsou důležité 2 enzymy – monoaminooxidáza (MAO) a katechol-O-methyltransferáza (COMT). Klasické hormony, které používají intracelulární receptory, zahrnují hormony štítné … Obecné mechanismy účinku hormonů a neurotransmiterů. 10. Význam vápníku pro přenos signálu, proteiny vázající vápník a signální dráhy vápníku. Nalezeno v knize – Stránka 30Řada látek se ve studiích in vitro ukazuje být ligandy PPAR-γ, ovÅ¡em jejich afinita k těmto receptorům je relativně ... v mikromolárních koncentracích v plazmě, avÅ¡akjejich intracelulární, resp. intranukleární hladiny, které by pro. Navázáním signální molekuly dojde ke změně receptoru  a tím je zahájena transdukce. Pokud se podíváme na povrch jakékoliv buňky, uvidíme desetitisíce receptorů pro řadu různých působků, jež díky fluidnímu charakteru membrány „plavou” ve fosfolipidové dvojvrstvě. Účinek a vlastnosti jednotlivých hormonů se odvíjejí od jejich chemické struktury, na jejímž podkladě je můžeme rozdělit do tří skupin: Tvoří nejpočetnější skupinu hormonů. Pokud je receptor spřažen s iontovým kanálem, je obvykle jeho aktivací docíleno změny membránového potenciálu cílové buňky. To mimo jiné znamená to, že celá porce hormonu uvolněná z vezikul do cirkulace je účinná, a tedy schopná vyvolat specifické změny v cílových tkáních. Kontrolní proměnná zde neinhibuje produkci hormonu, ale naopak ji ještě dále potencuje. Vegetativní nervová soustava (fyziologie), https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Katecholaminy&oldid=448285, Konečně ve dřeni nadledvin methylací noradrenalinu pomocí. Intracelulární receptory. adrenergní receptory. Aby tento úkol mohl být splněn, musely se během evoluce s rostoucí složitostí organismů vyvíjet stále důmyslnější integrační systémy, které regulovaly funkce jednotlivých tkání a orgánů tak, aby homeostázy bylo docíleno jejich koordinovanou činností. Nalezeno v knize – Stránka 477Současný postup v daném typu cílené protinádorové léčby spočívá v blokádě extracelulární a intracelulární domény receptoru a vyřazení signální dráhy. K extracelulární blokádě byly do klinické praxe zavedeny monoklonální protilátky. Jan E. Purkyně 1787-1869 4 Ramon y Cajal 1852-1934 Mozek člověka je tvořen ~50,000,000,000 Tyto signály ovlivňují chování buňky. b) Gi-protein: inaktivuje adenylátcyklázu, což vede k postupnému snížení koncentrace cAMP v cílové buňce. Jejich název vychází z anglického catechol, tj. Tyto receptory reagují na ligandy, které vstupují do buňky přes buněčnou membránu. Další možností je jednoduché snížení produkce. tyroxin, steroidní hormony) pronikají cytoplazmatickou membránou přímo (nikoliv zprostředkovaně přes membránové receptory). Povrchové receptory. c) Gq-protein: působí na fosfolipázu C (PLC). Interní receptory tak mohou přímo ovlivňovat genovou expresi v buňkách bez účasti sekundárních poslů. Receptory mají extracelulární oblast pro vazbu ANPs a intracelulární guanylátcyklasovou katalytickou doménu. Tato změna směřuje k reasociaci monomeru alfa a heterodimeru beta-gama do původního trimeru spřaženého s receptorem. Dojde k posunu chemické rovnováhy na stranu vázané frakce. Molekuly těchto receptorů nesou dvě rozpoznávací místa: jedno je určeno pro specifickou oblast DNA a další pro hormon. Od thyreoidálních hormonů se liší svou chemickou strukturou (nejsou jodované), a proto jsou hydrofilní. Dá se ale říci, že jako základní substrát těchto syntéz figuruje samotný cholesterol. Receptory - Signální dráhy Receptory většinou asociovány s intracelulárními enzymy (proteinkinázy – fosforylují další proteiny) Vazba cytokinu: -agregace receptorů -přiblížení a vzájemná fosforylace asociovaných kináz, a tím jejich aktivace -fosforylace specifických substrátů -spuštění signalizační kaskády např. Výsledný účinek závisí na tom, s jakým G-proteinem je receptor spřažen. Receptor s navázaným hormonem se pak přemístí z cytoplazmy do buněčného jádra, kde dojde k připojení ke specifické oblasti DNA a regulaci její transkripce. Dokument byl vytvořen: 29. Hormony, jejichž chemická struktura je odvozena od cholesterolu, se produkují převážně v kůře nadledvin, ovariích, varlatech a placentě. Vazba ligandu s receptorem aktivuje cyklasu k produkci cyklického 3‘,5‘-GMP (cGMP). Nalezeno v knize – Stránka 32Na povrchu membrány nacházíme presy- naptické receptory, které modulují (potlaèují nebo naopak stimulují) uvolòování mediátorù ... transmembránovou (která prochází skrz membránu) a intracelulární (která zasahuje do cytoplazmy neuronu). Pokud buňka neexprimuje příslušný receptor, nedokáže reagovat na přítomnost hormonu ani za nefyziologicky vysokých koncentrací. Vytváří se tak, Informace nesená signálem je tímto způsobem postupně předána dále až na cílové mechanizmy, přičemž musí být současně, Tato fáze může probíhat u některých signálů v plazmatické membráně, zatímco jiné signály jsou po vazbě na receptory, v reakci na přivedený signál.